Historie obce

Prosenická Lhota a Prosenice

Vznik osady Prosenická Lhota není přesně znám. Osadu Prosenice a později i osadu Prosenická Lhota založili vladykové Prosenici ,kteří byli příbuzní s Břekovci ze sousedního Suchdola. Ve 14. století na kopci nad dnešní osadou Prosenice vybudovali tvrz , později také poplužní dvůr a zde se také usadili.Po tvrzi není dnes ani památky. Vladykové z Prosenic bývali patrony hodětického kostela , jehož faráře ustavovovali. V roce 1364  po smrti faráře Beneše patronové Volkéř z Prosenic a Bernard ze Stajice jmenovali kněze Jana farářem v Hoděticích. Později se dvakrát připomíná Ješek z Prosenic a to v roce 1380 a 1400 při jistém jednání s rytířem Jarohněvem z Křečovic. Jíchou z Prosenic  v roce 1456 končí zprávy o zdejších rytířích. Před rokem 1538 byly obě osady trvale připojeny k panství v Osečanech .
Na návsi v Prosenické Lhotě byla v roce 1892 postavena malá kaplička s věžičkou a zvonkem. Zvonička na návsi v Prosenicích má vytesaný letopočet 1868. Škola postavena na hranicích obou osad byla slavnostně otevřena v roce 1900. Pozemky bývalého poplužního dvora byly na základě pozemkové reformy v roce 1926 rozprodány mezi chudší zemědělce . Ostatek dvora byl jako zbytkový statek v roce 1931 rozdělen na 3 samostatná hospodářství a rozprodán.Nad Prosenicemi se tyčí památný strom. Jedná se o lípu jejíž stáří je víc než 400 let. Má obvod úctyhodných 620 centimetrů a ještě donedávna měřila přes 15 metrů. Dnes je lípa bez koruny ,kdy po úderu blesku strom začal hořet a koruna od kmene odpadla. 
V roce 1936 byl založen hasičský sbor v Prosenické Lhotě.

Břišejov

V dávných dobách tu zeman Břišej založil statek jenž, se pak i s pozdější  vsí nazýval Břišejov (prvotně Břišojuov = Břišejův dvůr). Ten byl stejně jako Prosenice v 16.století připojen k osečanskému statku u něhož zůstal až do skončení roboty. V dolní části vsi byla stará kaplička, která byla po poškození v 90letech nově vybudována. V horní části vsi stojí žulová zvonička.  K osadě byly připojeny 4 samoty: Šoustalna, Cihelna, Hájovna za  Prosenicemi a Břišejovské paseky. V celé osadě bylo v roce 1930 devatenáct čísel popisných a s 88 obyvateli.

Luhy

Ve staré češtině znamenalo slovo luh vlhké, bažinaté místo, zvláště křovím a stromovím porostlé, ale znamenalo také lesní louku. Roku 1384 připomínají se tu bratři Vítek a Ješek. Kolem roku 1460 získal ves Kuneš Vidlák ze Slavkova, majitel Neustupova, která se psal pod tvrzi Radim Radimský. Proto i jeho ves se jmenovala Radimův Luh. Teprve později obec náležela k Červenému Hrádku a ujal se trvale název Luhy. V 16. století  měli část Luhů rytíři ze Suchdola a část z Osečan. Uprostřed vesnice je stará kaplička se sochou sv. Jana Nepomuckého. Ve 30letech  našli ve statku pana Hodíka zakopaný džbánek se stříbrnými penězi. Luhy měly roku 1930 20 čísel popisných se 111 obyvateli.

Klimětice

O založení vsi nejsou bližší záznamy, pouze jen, že byla založena rodem Kliměticů. Ke Kliměticům paří bývalý dvůr Radějovice založen zemanem Radějem. Před rokem 1538 se Klimětice i Radějovice dostaly k Osečanům. Změna nastala až roku 1931, kdy celý velkostatek(včetně Osečan, Velběh, Prosenic, Prosenické Lhoty, Břišejova, Klimětic a Radějovic) byly rozprodány. Klimětice s Radějovicemi měly r. 1930 26 čísel se 119 obyvateli. Zdejší pamětihodnosti jsou  klimětický žulový kříž z roku 1781 a zvonička z roku 1896.

Suchdol

Suchdol býval ve 14. století sídlem vladyků pocházející z příbuzného rodu Břekovců na Ostroměři.Na listinách se podepisovali jako Volkéř a Tobiáš ze Suchdolu, též psaný z Hrádku(Kozího Hřbetu) .Na místě dnešního Suchdola stála na kopci nad rybníkem Hájek dobře opevněná tvrz.Od roku 1456 byl Suchdol v držení rytířů Břekovců kteří jej připojili ke hradu Kozímu Hřbetu.Když byl hrad později odprodán zůstal Břekovcům samotný Suchdol.Na tvrzi hospodařili asi od roku 1480 bratři Jan a Petr. Roku 1518 zdědili po strýci Bohuslavovi Červený Hrádek , připojili k němu Suchdol a tvrz opustili. Do dnes již neexistující tvrze vedla podzemní chodba, jejíž východ vyúsťuje u mlýna pod rybníkem Hájek. Kdy tvrz přesně zanikla, určitě nevíme. Naposledy se připomíná r.1675. Tvrz zchátrala a tak majitelé statku nechali na začátku 18. století vystavět místo ní pohodlnější a rozsáhlejší zámek. Od roku 1600 do roku 1853 změní Suchdol  nesčetně krát majitele. Od tohoto roku je majitel Suchdola dr. František Ladislav Rieger , národní , politický a osvětový vůdce národa. Pro svou ženu Marii, dceru Františka Palackého, založil na zdejším zámku krásný růžový sad a ořechovou alej. Od roku 1758 stojí na kopci nad zámkem kaple sv. Jana Nepomuckého. Na návsi stojí žulová zvonička z roku 1868. Na jižním kraji vsi je kaplička se třemi velkými výklenky. V roce 2003 byla zásluhou pana Stanislava Vybírala umístěna na návsi vedle zvoničky socha sv. Jana Nepomuckého.Sbor dobrovolných hasičů byl založen v roce 1900.
Suchol měl v roce 1930 36 obytných stavení se 180. obyvateli.

www.prosenickalhota.cz